17.2.10

SONET NEPOSLUŠNÉ

Zase tu máme ten v našich končinách poněkud problematický svátek sv. Valentýna. Nikdy mi k srdci příliš nepřirostl, neboť milovat se má samozřejmě celý rok, a proto jsem mu ani nikdy mnoho pozornosti nevěnoval. Avšak letos se mi dostalo právě v tomto ročním období nebývale silné inspirace, i chopil jsem se  po vzoru dávných básníků husího brku a pergamenu a složil sonet. Máte-li stejně tak jako já rádi Shakespearovy sonety, lehko poznáte, že toto dílko se pravému umění ani zdaleka neblíží. Berte jej tedy jako vtip ode mne. Máte-li snad však stejně tak jako já momentálně velmi silnou a mimořádně neposlušnou múzu, pak si následující verše můžete vzít i za inspiraci.

SONET NEPOSLUŠNÉ

Jak jednáš teď, má milá, já stokrát jsem děl,
že ni kámen by to chování s klidem nepřijal
že lži jak drobty trousíš, už dávno jsem zřel,
a pohár tvé marnivosti již nechci píti dál.

Až slunce, lampa nebeská, skončí mrazu půst
a proctnou stromy ze snů, otřepou zimoví,
protáhnou prsty své, po spánku počnou růst
já pokorně je požádám o proutek vrbový.

Doma to dítě jara do džbánu ponořím
a potom tě k sobě, krásná, pobídnu,
jen v nahotu oděnou do peřin položím
a své zbrani vrbové za oběť nabídnu.

              Pak na tvých bílých vrších rozkvete růží sad
              já slíbím že už navždy tě budu milovat.

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Hezké, zajímavé zpestření těchto stránek. Líbilo se.
Děkuji.
Avellana

libertine řekl(a)...

Tedy, pustit se do sonetu, to smekám. Těžké, moc těžké a výsledek je dobrý.
Já jsem zkoušel před časem jen jakési "veršovánky", ale i ty skončily v šuplíku :-).
A ještě díky za vkusný obrázek k tvé poslední povídce.

Anonymní řekl(a)...

... wau, i trocha poezie dorazila na tyto stránky.
Bezva, moc hezké, děkuji.
Bára

Anonymní řekl(a)...

Milé, příjemné obohacení deníku.
A třeba blížící se jaro a svátky Velikonoční dodají další inspiraci.
Týna

Petr řekl(a)...

Opravdu, to by se dalo použít i jako velikonoční přáníčko. Moooooc pěkné!