13.3.10

BODYGUARD II

Povolil si knoflíček u bílé košile, nalil si Martini a pohodlně se svalil do křesla. Měl za sebou náročný den a těšil se na klidný večer o samotě. Než se ale stačil napít, tak mu začal zvonit mobil, nový, hezký, moderní... Však víte...
Neznámé číslo.
"Ano, prosím,"otráveně ho zvedl.
"Jeremy, to jsem já, já, mám problém," smutně se ozvala jeho láska.
"Jsi s kamarádkou na horách, jak můžeš mít problém, kromě bolavých nohou z lyžování," snažil se působit uvolněně, ale jeho smysly se začaly žhavit. Proč volá z neznámého čísla?
"Jsem ve vězení," špitla.
"COŽE??" uvolněně již zdaleka nepůsobil.
"Prosím tě, neplaš se, jsem v pořádku, jen budu potřebovat, abys zaplatil kauci a vyzvedl si mě," mluvila věcně.
V rychlosti mu nastínila situaci a dala adresu. Bohužel i lehké nastínění stačilo, aby se s ní náležitě rozloučil..
"Než dorazím, tak máš čas přemýšlet, jak moc zasloužíš zmalovat zadek," zavěsil.

Zimu Lily nesnášela, nabalená až po uši a s nudlí u nosu vyrazila od auta k penzionu, kde měla sraz s kamarádkou. Ale znáte to, nebylo jim přáno. Když dorazila, tak kamarádka zavolala, že nepřijede, že dostala zimnici a bolí ji hlava. To dala vědět docela brzo... Celá vzteklá se Lily ubytovala a šla sama na svah, dneska už se vracet nebude. Začala ovšem teplým Bombardinem a nálada se jí hned zlepšila. Hlouček mladých chlapců na snowboardech jí nedal stát a pustila se za nimi ze sjezdovky dolů zpět k lanovce. Nějak to ale přehnala s rychlostí, jak jinak, a nestačila zabrzdit před chlápkem, co přijížděl ke kraji sjezdovky a chtěl si odpočinout.
"Co děláš, pitomče," reagovala stylem sobě vlastním, když se oba váleli ve sněhu. Jeremy na ni měl dobrý vliv a pod jeho pevnou i vlídnou rukou se z Lily stávala pomalu slušná holka, ale teď zde nebyl, že...
"Co děláte vy, jedete jak šílená, co kdybych byl dítě, víte vy, co se mohlo stát, auu, narazil jsem si kvůli vám ruku, já.."
"Jako dítě sice fňukáte, ale dítě nejste, žijete, tak co, sbohem," a odporoučela se obloučky dolů. Muž jen nevěřícně ležel ve sněhu a koukal na ujíždějící drzou holku.

Po odpoledni na sjezdovce se docela těšila do pokoje, dala si sprchu a s chutí se vydala na večeři. Jaké bylo oboustranné překvapení, když jí polévku v penzionu servíroval s obvázanou levačkou známý muž.
"No vidíte, dokonce i pracovat můžete," škodolibě se usmála a zabořila se hlavou do přinesené knížky a usrkávala polévku.
Číšník se zmohl jen na tichý odchod s udiveným výrazem typu 'Tak tu bych chtěl mít doma...' Začala ho svrbět ruka. Když mu poručila přinést novou porci, protože na té její je připálená jedna mrkev, nechala si vyměnit ubrus, když si ho schválně ušpinila již třetí sklenkou vína a když se dlouze začetla a nevnímala okolí, jeho plán již měl jasný obraz...

Na objednávku čtvrté sklenky reagoval po svém, hosté se již vydali do pokojů a personál se také pomalu vytrácel, zavírat měl dnes on.
"Promiňte, ale váš účet již přesáhl vedením předepsanou výši, takže jsem nucen vás požádat o uhrazení zálohy, jestli dovolíte," profesionálně sdělil svůj výmysl.
"No jo, zaplatím, tak pak mi ale dolejete Lambrusco, žejo," lehce v náladě odpověděla a natahovala se pro kabelku.
Číšník se velice snažil potlačit úsměv, když ji na opěradle své židle nenašla. Slečince zmizel úsměv z tváře.
"Okradli mě, no to snad ne, co je to za podnik, že se tu krade, okamžitě zavolejte policii, slyšíte," začala vyvádět.
"Jistě, zavolám, ale na vás. Na neplatícího hosta." Vydal se k telefonu a zavolal policii, aniž by si všímal rozčílené Lily. Zanedlouho přijel strážník, který navrhl podívat se do pronajatého pokoje, zda si klientka náhodou nezapomněla kabelku tam. Lily samozřejmě věděla, že ji měla s sebou, o to větší bylo její překvapení, když u skříně kabelku opravdu našli. Překvapení nestačilo vyprchat, protože záhy její jemné zápěstí zdobily poněkud netradiční náramky a o chvíli později již seděla v cele na stanici - za podezření z pokusu o úmyslné způsobení škody na cizím majetku podvodem.

Jeho plán byl jasný, dát dívčině za vyučenou. Kabelku jí nenápadně sebral sám, díky náhradním klíčům ji mohl schovat zpět do pokoje. Na stanici zrovna sloužil jeho dobrý kamarád, takže scénce se zadržením nestálo nic v cestě. Chtěl ji nechat pár hodin vydusit, pak za ní přijít a navrhnout stažení fiktivního obvinění výměnou za její zmalovaný zadeček a svůj pocit zadostiučinění. Byl tu ale jeden háček. Na stanici sloužil ještě jeden policista, který byl do té doby v terénu a o plánu nevěděl a který uplakané slečně dovolil telefonát...

Jeremy přijel jak jen mohl a zamířil rovnou na stanici. U vchodu čekal mladší muž.
"Dobrý den, vy budete nejspíš Jeremy, kterému Lily volala," zeptal se číšník.
"Ano, jsem, co se stalo, je v pořádku," netrpělivě se ptal.
"Ano, je, já jen, chtěl bych vám říct svojí verzi příběhu. Než mi jednu vrazíte, tak mě, prosím, nechtě domluvit," začal číšník vyprávět setkání na svahu, jednání při večeři a svůj plán s nezbednou slečnou...
"Myslel jsem, že jí nařežu a tím to pro všechny skončí, zasloužila by si to," dokončil vyprávění a čekal, že se na něho Jeremy vrhne...
"Tak s tím souhlasím," odpověděl Jeremy a bavil se překvapeným výrazem upřímného číšníka.
"Právě jsem se vám přiznal, že jsem měl v plánu nařezat vaší holce a vy s tím souhlasíte?"
"Podle toho, co jste mi řekl, to na Lily bohužel sedí, těžila z toho, že s ní nejsem, a podle toho se chovala. Myslí, že byste měl svůj plán dokončit. Ale ještě si chci promluvit s ní."
"Jistě, pojďte za mnou," odpověděl překvapený tím, že jeho plán bude nakonec završen.

"Jeremy," skočila mu kolem krku, "jsem tak ráda, že tě vidím," objala ho a chystal se spustit na číšníka, který ho následoval.
"To je on, nachystal to na mě, je to jeho vina, on...," došlo jí, kam vítr vane.
"Srazila jsi ho na sjezdovce a nestarala se o to, jestli je v pořádku?" Jeremiho hlas studil.
"No, já..."
"Chovala ses při večeři jako rozmazlená holka?"
"Možná trochu, ale..."
"Nastražil to na tebe a hodlal ti pak navrhnout obchod - stažení fiktivního obvinění výměnou za zaslouženě zmalovaný zadek," informoval ji Jeremy.
"Cože, ten hajzl, to..."
"Souhlasil jsem, může ti naložit kolik uzná za vhodné, rukou, přes kalhotky," pokynul k muži, který stál za nim. Ten se lehce pousmál a připravil se na lavici a nastavil ruku směrem ke konsternované Lil.
"To nemyslíš vážně, Jeremy," měřili se pohledy.
"Naprosto, pokud si budu myslet, že dostáváš víc, než bych ti dal já, tak samozřejmě výprask zastavím, neboj, jako ode mne, lásko," sarkasticky odpověděl.
Lily se zhluboka nadechla aby získala čas na přemýšlení. Pravda, nebylo o čem přemýšlet. Pokud by tu Jeremy nebyl, tak by číšník dokončil plán a ona by na nabídku samozřejmě kývla, takhle bude bita s posvěcením přítele, alespoň zastaví výprask, když bude moc velký, o celé věci bude vědět a ona nemusí řešit dilema, zda mu o horské příhodě pak doma vyprávět či ne......... Fajn, vyhráli. Svlékla si kalhoty a položila se číšníkovi na klín. Oba muži se s úsměvem podívali na krásný zadeček a začali se těšit z pleskavých ran na něho dopadajících. Lily statečně držela a jen tiše občas sykla bolestí. Po 30 ranách muž sám přestal a pomohl Lily vstát.
"Díky, Jeremy, za možnost zmalovat Tvé slečně zadeček, dál je to na Tobě," oba muži se usmáli. Číšník se s úklonou rozloučil: "Hezký večer a budu se těšit u snídaně...," a Jeremy s Lily se vydali do penzionu.

"Netvař se jako kakabus, Lily, zasloužila sis to, dostala bys tak jako tak. A ještě tě čeká výprask ode mne, vzpomínáš. Zase tě vysekávám z problému, místo abych popíjel Martiny a užíval si klidný večer," zklamaně mluvil Jeremy.
Neřekla ani slovo, před hotelem vystoupila a práskla dveřmi.

Ksakru, romantické výprasky jako předehru miluju, ale ty zasloužené nesnáším. Jeremy je vážně zklamaný a nemá vůbec cenu s ním diskutovat o trestu. Zase jsem to já, na koho můžu být naštvaná, kdybych si dala trochu pozor na jazyk, tak by se to nestalo. Každá rána bude bolet můj zadeček, ale hlavně moje Ego. Nechtěla jsem ho ztratit, část mého já chtěla být stále ta drzá a vzpurná nafoukaná slečna, co vždy dosáhne svého, ale ta druhá chtěla být ženou, co se neopouští. Nezvládla jsem to, zklamala jsem ho. Bylo mi vzteky do pláče...

Lily šla do pokoje, zavřela se v koupelně a začala si napouštět vanu.

Jeremy za ní tiše vešel.
"Svlékni se a předkloň se přes vanu." Odepínal si pásek.
"Já vím, zvorala jsem to, je mi to líto. Mohla jsem si odpustit to moje nafoukaný chování," začala se svlékat, nemělo cenu o něčem smlouvat.
"To ano, tak snad příště," lehce pohrozil.
"Žádné příště nebude, nesnáším hory," usmála se smutně Lily a předklonila se přes vanu, kde začala přibývat voda. Nožky hezky natažené a rukama se opřela o okraj vany u zdi.
"Příště pojedu k moři a budu drzá na plavčíka, který mě vytáhne z vln," provokovala Lily, aby odlehčila atmosféru. To už ale padla první rána a Lily si vytrpěla druhý trest.
"Za prvé, na sjezdovce dáváš pozor na to, co se děje před tebou a jezdí se tak rychle, abys stačila včas zastavit," nechával jí dost času, aby si každou ránu vychutnala až do konce. Její provokaci přešel jako zoufalý pokus o vtip.
"Au, nesnáším lyže," sykla Lily.
Plesk. "Za druhé, když už někoho náááhodou srazíš, tak by tě mělo zajímat, jestli je v pořádku."
"Auu, měla jsem ho ještě přetáhnout hůlkou," vztekala se Lily, jak jí zasáhla nová vlna bolesti.
Plesk. "Za třetí, personál v hotelu nejsou otroci."
"Auu, to bolí. Za ty nehorázný peníze jsem chtěla kvalitní služby," snažila se bránit se.
Plesk. "Jde to ale i bez komandování, to je za čtvrté," varoval ji.
Plesk. "Za páté, byla jsi sama a opilá, moc dobře víš, že to nemám rád," padly tři rychlé rány.
"Auu, já vím, měla jsem vztek na Elly, že nepřijela, tak jsem si chtěla spravit náladu, ale bylo dobré, kvalitní, žádnou břečku bych nepila," snažila se o vysvětlení...
Další tři rychlé rány ji ale daly dostatečně vědět, že Jeremy opravdu není rád, když pije alkohol sama. Když už, tak alespoň ve společnosti známých lidí, aneb bezpečnost nadevše, že.
"Dobře, dobře, auu, byla to chyba, uznávám, když opilá, tak mezi svými," bojovala s bolestí.
Plesk. "Za šesté, hlídej si své věci," pokračoval v kázání.
"Jo, já vím, už dost, to bolí."
Plesk. "Za sedmé, výprask opravdu většinou bolí," na hloupou informaci stejně hloupá reakce.
"Jeremy," zoufale vyštěkla.
Plesk. "Za osmé, muž má nervy jen jedny, tak si s nimi moc nehraj."
"Jeremy, promiň, mrzí mě to," byl na ní opravdu naštvaný, nebo spíš zklamaný a Lily to vážně mrzelo.
Plesk. "Za deváté, už tě nikdy nechci dostávat z vězení a to ani v legraci."
"Já vím," tiše plakala.
Plesk. "Za desáté, ani nevíš, jaký strach jsem měl, když jsi mi to zavolala a jak jsem rád, že tě mám v pořádku u sebe." Vzal Lily do náruče a jemně položil do již napěněné vany.

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Úžasná povídka! Děkuju! =o)
Aravis

Anonymní řekl(a)...

nojo.---zase skvělé!!! jedna z nejlepších!!!
Zyan

Anonymní řekl(a)...

Tvoji "jedničku" jsem nekomentoval, protože jsem si nedovedl představit, že se tahle potvůrka tak rychle změní :-).
Druhý díl byl tedy více než nutný a ten už oceňuji, protože je to jasný náznak, jak bude tenhle vztah probíhat i nadále.
"AND I WILL ALWAYS LOVE YOU" tedy bude platit, ovšem jenom pokud:
"YOU WILL REGULARLY SPANK ME"
Díky,
Libertine

Anonymní řekl(a)...

Tvoji "jedničku" jsem nekomentoval, protože jsem si nedovedl představit, že se tahle potvůrka tak rychle změní :-).
Druhý díl byl tedy více než nutný a ten už oceňuji, protože je to jasný náznak, jak bude tenhle vztah probíhat i nadále.
"AND I WILL ALWAYS LOVE YOU" (tedy bude platit, ovšem jenom pokud)
"YOU WILL REGULARLY SPANK ME"
Díky,
Libertine

Dawe řekl(a)...

Ojojoj!Moc pěkná povídka, jednička s hvězdičkou. Už dlouho jsem tak zajímavou nečetl, děkuji Katarino, jsi moc dobrá.