Hrad

Šel jsem po louce
Sám nevím kde
A náhle přede mnou
Jako přelud
Hrad
Kdo ví, kde se tam vzal
Padací most spuštěný
Padací brána zvednutá
Věž taky na spadnutí
Ale zatím stála
A tak jsem šel dál
Na nádvoří
Stála krásná dívka
Trochu jako bílá paní
I když zdravější barvy
Usmívala se
Vábila mě dál
"Proč bydlíš na hradě
Uprostřed pustiny?"
Chtěl jsem vědět
Stejně jako pár dalších věcí
Jako třeba
Jestli o tom ví
Památková péče
A ona na to
Že to není důležité
A že si chce povídat
Tak jsem se zastavil
Jenom na chvilku
Její oblečení na tom mělo
Taky svůj podíl
Vypadalo, že při správném
Osvětlení
Bych viděl přímo skrz
Tak jsem na něj chtěl počkat

Z chvilky se stala druhá
Třetí
Hodina
Dvě hodiny
A náhle
Se padací most zvedl
Padací brána zavřela
A věž se trochu zachvěla
Ale nespadla
"Jaká škoda"
Povídá ta dívka
"Budeš muset zůstat přes noc"
Otočí se
A kráčí k věži
A já vidím
Že věž má dvě schodiště
Nahoru
A dolů
A ona jde k tomu dolů
"Každou noc"
Povídá
"Musím spát podle toho
Jaké mám svědomí
Když je čisté
Spím nahoře ve věži
Mezi hvězdami
Ale dnes jsem nebyla
Hodná
Protože jsem tě zdržela
Nechtěla jsem být sama
A tak musím jít dolů
Do sklepení
Mezi pavouky"
"Rád ti to odpustím"
Já na to
"Můžeme jít spolu
Nahoru
Mezi hvězdy"
Zavrtí hlavou
Že to nejde
Pravidla
Jsou pravidla
Ale já můžu
Noc strávit
Kde chci
A tak jsem si řekl
Noc s krásnou dívkou
Mezi pavouky
Přece překoná noc
Mezi hvězdami
O samotě
A šel jsem do sklepení
Za ní

Hořely tam pochodně
A osvětlovaly
Strohou
Kamennou celu
Žádná okna
A v koutě
Soudek
Podíval jsem se dovnitř
A ejhle
Byl tam prut
Jako čerstvě utržený
Podíval jsem se na ni
A ona se začervenala
"Když máš špatné svědomí
Tak dostaneš prutem?"
Zavrtěla hlavou
Je na hradě sama
Pruty tam leží
Čekají
Ale ona sama je použít
Nemůže
V očích se jí zračil strach
Ale i naděje
U stěny stála
Stará
Dřevěná lavice
Zkusmo jsem za ni vzal
A lehce jsem ji odtáhl
Doprostřed
Její rty se zachvěly
A začala plakat
Bez jediného slova
Si svlékla šaty
Byla tak bělostná
Její ňadra
Její zadeček
Jen tváře jí hořely
Jako svíce
Nemluvili jsme
Oba jsme věděli
Co se musí stát
Lehla si na lavici
Pevně ji objala
Já zatím vzal prut
Přistoupil jsem
A pohladil
Její dlouhé vlasy
Přiložil jsem prut
Tam, kam se aplikuje
A ona jen
Neznatelně
Kývla
Tak jsem se napřáhl
A švihl
Vší svou silou

Křičela
A svírala lavici
Ale nepohnula se
Ani když
Prut nemilosrdně
Bez slitování
Sekal tu krásnou
Bílou pleť
Bílá ustoupila
Červené
A z očí jí
Prýštily slzičky
Jako slaný vodopád
Konečně odbila
Pětadvacátá
A pak se prut zlomil
A proměnil v prach

Zvedl jsem ji z té lavice
Skučící
Úpící
Plačící
A vynesl jsem ji ze sklepení
Nahoru po schodech
A po těch druhých
Do věže
Byla štíhlá
Lehká
Ale řeknu vám
Pronesla se
Na vrcholu věže
Byla ložnice
Přepychová
Jako pro princeznu
Postel s nebesy
Ale ta jsme nepotřebovali
Protože do nebes
Jsme se dokázali
Vynést sami

Druhý den ráno
Se padací most znovu spustil
Padací brána se zvedla
A věž se trochu zachvěla
Probudil jsem se
V prázdné místnosti
Žádný přepych
Žádná postel
Žádná dívka
Jen prach a kameny
Sešel jsem dolů
A ještě dolů
Sklepení bylo temné
Prázdné
Jen v koutě stál pořád
Ten soudek
A uvnitř
Ležel prut
Tak jsem ho vzal
Vyšel jsem ven
Skrze bránu
Přes most
A věž se zachvěla
A spadla
Ten podivný hrad
Se bez jediného zvuku
Zhroutil do sebe
A zmizel
Jen ten prut po něm zbyl
A tak jsem šel dál

Šel jsem cestou
Švihal jsem prutem
Až jsem došel k silnici
Zvedl jsem prut
A když projíždělo auto
Švihl jsem s ním
Zastavilo
Řídila krásná dívka
Jako by z oka vypadla
Tomu krásnému přeludu
"Jedete do Prahy?"
Zeptal jsem se
Prý že ano
A na co prý mám
Ten prut
"To kdybyste"
Povídám
"Překročila povolenou rychlost"
"Možná ji překročím"
Usmála se
Taky jsem se
Usmál
Možná to byl konec
Mého dobrodružství
A možná taky
Začátek