Soudní výprasky

Jednoho krásného teplého léta  mne pracovní povinnosti zavály až do daleké Jižní Afriky. Při jedné víkendové procházce městem Goede, kde měla naše firma svoji centrální pobočku, jsem uviděl  na náměstí před radnicí velký dav lidí.  Se zájmem a zvědavostí jsem očekával, co se bude dít. Zeptal jsem se tedy jednoho z místních obyvatel a ten mi vysvětlil, že dnes budou na náměstí vykonány veřejné výprasky delikventů a delikventek, které vynesl soudní dvůr v průběhu pracovního týdne. Tyto tresty se  pro výstrahu  konají vždy na veřejnosti. Proklestil jsem si tedy cestu postrkujícím se davem a zaujal jsem místo v popředí za ochranou bariérou, odkud byl přímý výhled na místo exekuce.
Nedaleko od místa, kde jsem stál, jsem k mému překvapení zahlédl správcovou domu, kde jsem bydlel,  paní Reillyovou,  se svojí dcerou Kate. Zatímco Paní Reillyová byla velmi ortodoxní dáma lpící na starých rodinných tradicích a zvycích a vybraném chování, její 17 letá dcera Kate žije naopak spíše evropským životem a stylem. Dnes byla Kate oblečena do průhledného trička a upnutých džínů, které významně zvýrazňovaly její štíhlou postavu. Věděl jsem, že paní Reillyová často své dceři vyčítala  příliš vyzývavé a vzdorovité chování  a  nevázaný způsob života a občas proto byly slyšet v domě hádky.
Uprostřed náměstí byla postavena dřevěná koza na které viselo několik rákosek  a za ní stál  pod dozorem policejních a soudních úředníků zástup asi 12 mužů  od zralých čtyřicátníků až po hochy školního věku a 6 žen různého věku, mezi nimi jedna velmi mladá asi 15 letá roztřesená dívka. Všichni měli spoutané ruce a byli  oblečeni do šedivých kuten. 
Ženy byly trestány před muži podle pravidla „Ladies first“.
Mladá policistka předstoupila a vyvolala jméno první odsouzené, její čin –krádež šperků z hotelového pokoje a její trest- 6 měsíců vězení, 12 ran rákoskou na začátku vězení a dalších 20 ran na konci vězení.  První odsouzenou byla asi  25-letá žena která se tvářila velmi vzdorovitě.
Po přečtení všech náležitostí jedna ze soudních úřednic sejmula odsouzené kutnu a delikventka stála před davem oblečená pouze do miniaturních kalhotek.  I přesto, že si každý mohl prohlédnout její vypracovanou postavu s pevnými ňadry,  zdálo se, že se odsouzená necítila ani příliš stydlivě.
Policistka  připoutala delikventku k trestné koze  a  spoutané ruce připnula k pohyblivému kruhu umístěnému v zemi. Pohyblivý kruh se mohl libovolně posunout blíže nebo dále od trestné kozy podle velikosti odsouzené. Nyní byl ženin plný zadek připraven k výprasku. Odsouzená se snažila udržet své nohy co nejvíce u sebe, i přesto ve mně pohled na krásně vystrčený zadek vyvolal náhlou erekci.
Policejní seržantka poté sundala horní část uniformy a na věšáku si vybrala 1 metr dlouhou  na hrotu asi půl palce a na konci palec tlustou rovnou ratanovou rákosku obalenou na konci provazem pro lepší uchopení.  Seržantka nejprve došla k velkému sudu a rákosku do něj několikrát důkladně ponořila, až bylo vidět, jak se rákoska leskne vodou. Později jsem zjistil, že v sudu je antiseptická tekutina zabraňující tříštění rákosky a zanesení případného úlomku rákosky do pozadí trestaného.
Seržantka švihla dvakrát vzduchem rákoskou naprázdno, aby se zbavila přebytečné tekutiny a ozvalo se dvojité zlověstné zasyčení a zadek trestané ženy se zatřásl a zachvěl.
Výprask začal. Bylo vidět, že seržantka je velmi zkušená v udílení výprasků.  Zvedla rákosku až dozadu za svá ramena a pak udeřila plnou vahou svého těla a rákoska dopadla na nahý zadek mladé ženy ohromující silou. Žena se jen lehce zachvěla. Po deseti vteřinách následovala druhá snad ještě silnější rána a trestaná žena se opět jen lehce zachvěla. Rána za ranou dopadaly na ženin obnažený zadek, na kterém se začaly objevovat jelita a na dvou místech již začala prosakovat krev. Trestaná žena stále snášela trest velmi klidně a z davu bylo slyšet několik obdivných komentářů, které oceňovaly její odvahu a statečnost.
Po osmé ráně však bylo zřejmé, že bolest je silnější než trestaná delikventka a uslyšel jsem hlasité zaskřípění kovů, jak si žena snažila osvobodit své spoutané ruce. Seržantka to zpozorovala a následující rána, která dopadla na ženin už dost zbitý zadek byla  snad ještě silnější než všechny dosavadní. Tentokrát žena silně vykřikla a začala kopat nohama. Miniaturní kalhotky sotva ochraňovaly její cudnost. Z davu se ozval nesmělý potlesk oceňující umění seržantky.
Podíval jsem se na skupinu delikventech které ještě na své potrestání čekaly. Patnáctiletá dívka začala brečet.
Každá následující rána vedrala do úst trestané ženy divoký řev a přestávky mezi jednotlivými ranami se prodlužovaly, tak jak seržantka čekala, až  se trestaná přestane zmítat. Dvanáctá a poslední rána dopadla napříč spodní částí ženina zadku tam kde byla kůže již protržená a konec rákosky dopadl přesně na chvějící se bok jejího těla. Pak seržantka hodila rákosku na zem  a  bylo slyšet už jen vzlykání potrestané zlodějky.
Zaslechl jsem jak paní Reillyová říká své dceři:“Doufám, že jsi dávala pozor, mladá dámo. Jestli se tvé chování brzy nezlepší, tak můžeš dopadnout stejně jako tato žena.“ Kate dělala, jako když neslyší, ale jak jsem se přesvědčil za chvíli, hrozba její matky nebyla planá.
Seržantka odvázala potrestanou ženu z trestné kozy, a postavila ji na nohy. Bylo velmi dobře vidět, že potrestaná žena stojí jen velmi obtížně. Spoutané ruce měla stále spoutány před tělem a tak se nemohla ani dotknout svého rozšvihaného zadku.  Dva policisté ženu oblékli do šedivé kutny a naložili ji do auta, které ji odveze zpět do věznice. Ten horší výprask ji ale ještě čeká- 20 ran na konci trestu.
Druhou trestanou delikventkou byla 15 letá dívka vzlykající a prosící o odpuštění. Bylo přečteno její jméno a obvinění: Neustále zlobila své rodiče a byla tedy odsouzena k 5 ranám rákoskou. Ještě jednou se Kateina matka otočila ke své dceři:“ Vidíš, jestli budeš ještě jednou drzá a budeš  odmlouvat, předám Tě soudci, ať celé město vidí tvůj výprask“. „To si netroufneš, a když, oni tě stejně neposlechnou a neudělají to!“ odsekla Kate. Tentokrát zašla příliš daleko.
To bylo na její matku už příliš. Rozzlobeně chytla Kate za ruku, a smýkla s ní doprostřed náměstí. Byl jsem překvapen její silou.  V davu to zašumělo. Paní Reillyová s dcerou zmizeli ve stanu uprostřed náměstí. Mezitím probíhal druhý výprask. Kruh k přivazování se posunul blíž trestné koze a trestaná dívka byla připoutána.
Chtěl jsem odejít, ale byl jsem velmi zvědav, co se stane s Kate, a tak jsem zůstal. Mladá dívka svůj výprask  doprovázela hlasitým brekem a křikem a vrtěním. Po skončení trestu byla odpoutána a její hysterický pláč  pokračoval, i když byla odváděna do auta v doprovodu policistky.
Kate s matkou stále zůstávaly uvnitř stanu. Mezitím proběhlo potrestání zbylých čtyř žen. Všechny byly odsouzeny za prostituci k osmnácti ranám rákoskou. Jak jsem se později dozvěděl, 18 ran rákoskou je standardní trest za běžná provinění. Výprask prováděly vždy dvě policistky tak, aby každá trestala vždy maximálně dvě delikventky, Zbylé čtyři odsouzenkyně snášely svůj výprask s přiměřeným křikem, jenom ta nejstarší z nich při výprasku nekřičela a přihlížející dav ocenil potleskem její statečnost. Bylo také patrné, že zadek prvních tří žen již nesl stopy po dřívějším výprasku . Poslední z trestaných prostitutek nebyla o moc starší než byla Kate, bylo jí kolem 18 – 20 let. Měla o mnoho světlejší kůži než ostatní a ze všech čtyř trestaných žen se zdála nejméně atraktivní. Po třetí ráně začala hlasitě křičet a kopat nohama. Její zpráskaný zadek byl na konci výprasku plný krvavých rudých pruhů.  
Pak se objevila kroutící se a křičící Kate s pouty na rukou jen s malými minikalhotkami, které zakrývaly jen to nejnutnější z ladných křivek jejího pozadí, bosá a se vzpurným výrazem v obličeji.
Mladá policistka četla oznámení:Kate Reillyová bude potrestána 12 ranami rákoskou za přetrvávající neposlušnost, vzdorovitost a zpupnost proti  matce. Byl jsem překvapen závažností trestu, myslel jsem, že pokud bude Kate potrestána, tak nejvýše pěti ranami, jako dívka před ní. (Až později jsem se dozvěděl že o maximální výši trestu rozhodla paní Reillyová). Mladá policistka pokračovala ve čtení: Protože všechny policistky se už zúčastnily výprasku dvou žen, udělí Kate výprask muž! Mezitím, co  byla Kate přivazována k trestné koze a připoutávána ke kruhu stála paní Reillyová v hloučku policistů a držela Katino oblečení. Jeden z policistů si sundal horní část uniformy a vyhrnul si rukávy na košili. Pak přešel ke Kate a stáhnul jí kalhotky. Pak si seržant plivnul do dlaní a ponořil rákosku do sudu s imerzním olejem.
Katin krásný ladný kulatý zadek byl připraven k výprasku. Kate se snažila držet nohy co nejvíc u sebe, aby  si uchovala cudnost. Seržant se rozmáchl a všechnu svoji sílu vložil do švihu a rákoska dopadla napříč přes nádherný nahý 17 letý zadeček. Zvuk dopadající rákosky dopadl jako výstřel z pušky na bělostné polokoule a  objevilo se velké jelito. Katino tělo se zatřáslo, Kate začala kopat nohama, ale nevykřikla, jen se zatřásla, jak jí tělem projela ohromná bolest. Pak zase přitiskla stehna k sobě a očekávala další ránu. Po půlminutě se seržant znovu rozpřáhl a svist rákosky prořízl okolní vzduch a dopadl na dívčí zadek rovnoběžně asi dva palce pod první ránu. Katina reakce byla stejná jako po první ráně Obdivoval jsem kuráž a hrdost trestané dívky, ale začalo být zřejmé, že nevydrží dlouho. Bylo zřetelně vidět nateklé místo mezi oběma ránami a do tohoto místa seržant umně umístil v rozmezí dalších dvaceti sekund dvě rány. Po třetí ráně Kate ostře pohnula hlavou a bylo slyšet zašustění řetězů, jak se pokoušela uvolnit svázané ruce. Po čtvrté ráně zaskučela bolestí, naklonila se přes trestnou kozu a její nohy začaly divoce komíhat ve vzduchu a z trestaného zadečku začala téct krev. Seržant počkal, až se Kate přestane svíjet. Nešťastná dívka sevřela svůj zadek v očekávání další hrozné rány, která dopadla na dosud nepostižené místo pod nabíhajícími jelity. Katina kuráž byla nyní potlačena a Kate začala řvát a nestarala se o to  že jak se vrtí a svíjí tak při každé další ráně  ukazuje své nejintimnější partie a seržant dál  pokračuje ve výprasku. Po deváté ráně se Kate bezhlasně zhroutila přes opěradlo trestné kozy a omdlela bolestí. Seržant se ušklíbl a zavolal na kolegu, který z auta přinesl velkou láhev s vodou, kterou vylil na Katinu hlavu. Kate znovu nabyla vědomí. Byl povolán  další muž, zřejmě doktor, který vzal Kate za její kudrnaté vlasy, otočil ji hlavu a zkontroloval její oči a dal jí čichnout čpavku. Pak prohlédl jelita na jejím zbitém zadku a nejhorší rány očistil kouskem gázy. Pak pokynul seržantovi aby pokračoval ve výprasku. Byl jsem velmi překvapen že paní Reillyová dál stojí jakoby bez zájmu v hloučku policistů. Zřejmě si myslí, že její dcera ještě dost netrpí.
Seržant nepolevil v intenzitě posledních tří ran. Směřoval je do nejspodnějších míst, kde přechází zadek ve stehna a výprask tam nejvíc bolí. Kate křičela a  marně se zmítala, ale už neztratila vědomí.
Po dvanácté ráně seržant ustoupil stranou a bylo možno vidět dokonalý výsledek jeho ruční práce. Jen velmi úzká plocha asi pěti palců dívčina zadku byla zbita. Kraje a středy zbité plochy byly ohraničeny masivními jelity a pruhy po výprasku pokrývaly její zadek od shora až ke stehnům. Kůže na celém zadku jen hořela. Seržant zahodil rákosku a vytáhl Kate kalhotky přes její zmučený zadek. Nepočínal si při tom příliš ohleduplně a tak Kate jen zaskučela bolestí. Pak byla Kate odpoutána a odvedena do karavanu k ostatním potrestaným ženám…
 Po skončení výprasku Kateřiny jsem usoudil, že už jsem viděl dost a rozhodl se dokončit plánovanou procházku.
Druhý den jsem u snídaně potkal paní Reillyovou. Kate nepřišla. Nevěděl jsem, co jí mám říct, ale věděl, jsem, že si mne Paní Reillyová určitě všimla při včerejším veřejném výprasku její dcery. Když mne však paní Reillyová uviděla, řekla mi abych nebyl překvapený. Řekla, že Kate si takový výprask už velmi dlouho zasloužila a že jí vůbec neuškodil. Objasnila, že Kate byla odvezena do vězeňské cely na policejní stanici, kde zůstala přes noc a po snídani si jí paní Reillyová jede vyzvednout zpět, přesto se mi ale nezdálo, že by s tím jejím vyzvednutím nějak moc pospíchala. Kate jsem pak do konce celého týdne neviděl . Až  po týdnu jsem jí opět uviděl na snídaní v doprovodu své matky oblečenou do tradičního oděvu a své výstřední oblečení nechala doma. I když už od jejího výprasku uplynul více než týden, bylo patrné, že stále ještě nemůže pořádně sedět u stolu se svojí matkou a snídá ve stoje u baru. Její matka mi pak popisovala, že celý první týden po výprasku ležela Kate ve svém pokoji pouze na břiše a personál jí nosil snídaně.