SLEČNA K. A VĚCI SOUVISEJÍCÍ…

           Vrátili jsme se s Káťou z vcelku podařeného večera, ona docela „rozevlátá“. A já jsem se jen tak mezi řečí zmínil, že kolik toho vlastně vypila a že ví, jak mě je nepříjemný, když je z ní ještě ráno cítit víno..atd. A čekal...Na reakci... Kdyby to normálně přešla, jako součást rozhovoru, tak nic nerozjíždím a pokračuji v konverzaci. Jenže,...pomlka, oči dolů a :„...já vím, že tě to štve..“. Tudíž jasná výzva. Tak honem sesumírovat, co je kde a v jakém stavu k použití (nábytek) a za co dostala posledně (atmosféra). Rozhodl jsem se pro úplně domácí klasiku, jen s tím, že nedávno se nějak „zapomněla“ a vyplivla v klidu žvýkačku na lázeňské kolonádě (tyhle „blbiny“ se vždycky sledovaly) a už tedy měla nevyřešený „zápis v deníčku“. No a jelikož znecitlivění alkoholem dělá taky své, tak zmíněná klasika bude buď dvojnásobná, nebo se část nechá na ráno, ale to se většinou vyvine až během situace.

          „A víš, mimo jiné, že máš ještě něco nedořešeného z minula?“ povídám nezúčastněně, jakoby mě navýsost obtěžovalo,  že se musím namáhat a kazit si večer nářezem nezvedené holky.

            Jestli teď necouvne, pak je jasné, že je zase přesně v tom stavu, kdy chce mít pořádný orgasmus (spíše několik) a ten by ona bez, byť naservírovaného, pocitu viny mít nemohla. Prostě výprask „jen tak“ ji neuspokojoval a navíc ono provinění muselo mít jistou logiku a v tom jsme si ohromně vyhovovali...

            „Takže..?!“   říkám s pozvednutým obočím 

            „No já vím, že zasloužím, ale když to má být,  jak říkáš, i za minule, tak alespoň teď ne  na holou.. prosím..!“  pořád s tím pohledem do země...

             Nevěřícně jsem se na ni zadíval  „ Takže ty ještě chceš žertovat, jo..?!“ „Dobře víš, že výprask přes kalhoty já nevedu jako výprask.!... piješ jak mariňák, taky tak pliveš a já mám mladé dámě dělat baci, baci přes kalhoty...a ještě přes rifle...!“ „A zadus tu cigaretu, když s tebou mluvím, sakra,...!...nevychovanče..!“ „Docela se ti podařilo mě dožrat, takže jistě víš co znamená ten kobereček támhle v rohu, že..?!“  ukázal jsem ji očima.

             „Já nechci klečení, to dnes ne, já už si budu na všecko dávat pozor....nebo příště....ne teď..prosím....“

             „A už bylo toho smlouvání dost !!“ „Co jsi si nadrobila, za to teď dostaneš !!   A se vší parádou..!“  „A jestli chceš být při výprasku moci mermo uvázaná, tak klidně pokračuj...!...víš co to znamená, že..?!“* „Já to myslím vážně,  lásko...“  dodávám s milým úsměvem a naprosto „civilně“.

              Tak tři vteřiny jsem se na ni upřeně díval....už bez úsměvu....

              „Teď běž pro řemen a prádelní kolíky....a když říkám řemen, tak jistě víš, že nemyslím opasek,  že...“** povídám studeně.

            Beze slova odešla do předsíně a vrátila se s uvedeným nástrojem a pomůckou. V této chvíli už věděla, že cestu zpět nemá....možnost výběru ji byla dána a ona si vybrala. Teď už bylo vše na mně : druh, výše trestu, polohy, délka.., samozřejmě, stopka je možná vždycky, ale Kateřina je přesně ten typ, který ji, vyjma snad akutní srdeční slabosti, nikdy nepoužije...a to já rád...A to ona ráda....

             Podala mi řemen, se sáčkem kolíků popošla do rohu pokoje a postavila se čelem ke zdi.

             „Odsuň koberec a rozsyp kolíky těsně vedle sebe..!“  začínám a po chvilce se jdu podívat jak byl příkaz splněn. Kolíky byly tak jak vypadly ze sáčku, tedy některé s oky kovových pružin nahoře, ...dneska se cítí...

              Jdu se opět posadit a pokračuji s povely k její už stojící postavě :  „Kalhoty ke kotníkům !“

            ----------------------------------------------------------

      .*- znamená to, že o dráždění (,které jinak zvládala sama třením stehen o sebe a stahy stehenních a břišních svalů), mě musela poprosit (protože nohy byly vždy připoutány daleko od sebe) a zdaleka ne vždy bylo prosbám vyhověno...spíše se zintenzivnily údery...(a bez ´třecí podložky´,  jako další zostření to pak připomínalo spíše torturu..)       

      **- vždy od každého nástroje existovaly tři různě bolestivé varianty.(tady měla na výběr z různě silných a širokých řemenic od cirkulárek....)

------------------------------------------------------------------

„Ale,..., dáma má tanga*....no to si užiješ..!“   vrčím

            „Triko přes hlavu a odložit..!“

            „Rozepnout podprsenku..!“

            „Kleknout a tři minuty s rukama v týle..!“ kouknu letmo na hodinky a jdu posunout konferenční stůl doprostřed místnosti, zakrýt jej částečně prostěradlem, aby skleněná deska studila jen tam kde má... Ještě podložka**....a nachystat pásky suchých zipů.  Ohlédnu se na Katku a vidím, že se přece jen mírně přecenila. Půlky má stažené, ale snaží se nepředklánět a neodlehčovat kolenům do kterých se už hrany dřeva a kovu slušně zakously.

              „Vztyk..!“  ubral jsem dobře tři čtvrti minuty...

               „Čelem ke mně.., podprsenku z ramen a odložit..!...shrnout kalhotky pod rozkrok..! “  Ty krásné trojky by taky zase někdy chtěly okusit...., tedy určitě ne řemen, ale lehké důtky, jenže to se dělá ´zatvrzelým rebelkám´ a ne zlobivým holkám, kterou teď Kateřina je....

             „Navrhni si výši trestu..!“

             „Tím řemenem prosím, patnáct....to strašně bolí...“

             „V pořádku, patnáct..., ale na každou půlku...polož se na stolek..!“

Přecházím ke křeslu a beru pouta  „Ruce před sebe..!“  pásek suchého zipu chroustne jednou...a ještě jednou okolo kotníků nohou.

              „A začínáme..!....nahlas a zřetelně počítat rány slečno...!“

Nápřah a první temně pleskne o levou půlku nahého zadku. „..jedna..“  a druhou dávám bez pauzy na stejné místo.  „...dvě...au..“

                 „Říkal jsem jen počítat..!...citoslovce si nech, až to bude bolet doopravdy..!..a máš dvě navíc..!“

A už se jen ozývá pleskání řemene a : “.tři..čtyři...pět...šest..“, vše v rychlém sledu a pořád o stejnou půlku....., ona zvuková kulisa je pěkná věc, ale výprask je od toho aby bolel… „..sedm...osm....devět...deset...áááááuu....“

                  „..tak další tři nahoru..když se neumíš ovládat..!...a všechny budou na tuto polovinu..!...“  Vidím, jak se jí začíná zadek rytmicky stahovat, zvedat a jezdit do stran..... “No jo, děvče, ono stačí přitvrdit ve správný okamžik a hned ti začíná být „víc dobře“.....myslím si... „..ale podložku si ještě budeš muset jó zasloužit...!“ Dávám jí tak půl minuty pauzu, ve které ji beru za vlasy stažené do culíku, trošku zacukám a povídám láskyplně : „..tak co..?...dělá ti nářez na holý zadek dobře...? (zdůrazňuji*** určitá slova a odezva v mrskající se prdelce, která znatelně zvýšila frekvenci je zřejmá..) „..nemysli si, že ti dovolím se uspokojit po těch pár na holou řemenem...! ....musila jsi klečet v koutě, pak se svléknout donaha, položit se na stůl a jsi bita jako malá holka....!“

                 „....jedenáct...dvanáct.....třináct...čtrnáct...patnáct.., prosííím...!“

                 „O co prosíš..?!“  spouštím ruku s nástrojem k podlaze „...o pauzu..?..., o prominutí zbytku výprasku..?...nebo tě studí ta tvá nestydatá pinda**** , kterou jsi musela ukázat..?!

                 „....šestnáct....sedumnáct....osumnáct.....prásk!....áááá...devatenáct..!....prááásk.....aúúúúúú...dvacééét..!“

Odkládám řemen. „Tak ty prostě nebudeš respektovat , že musíš při trestání výpraskem přes zadek jen počítat rány..!..“ uvolňuji ji ruce a nohy. „Vstaň....pohyb..!“ „Na krok od zdi..!“ „Rukama opřít..!“ „stehna od sebe..!“ Už mám řemen opět v ruce. „Pořádně ten rozkrok...!“ Vysaď holou ..!...a jestli nebude teď ten řemen který ti přitlačím mezi stehna potom suchý, tak si tu pravou půlku zadku nachystej na to, že bude sešvihána rákoskou..!“

*- takový můj „zvyk“, která to nezná, má smůlu, „svádění exekutora“, za to přitvrzuji, (klasické bílé, nezdobené spodní prádlo je třeba).

·         **.- pás,šířka 30cm, z hrubé ovčí vlny, pod stolkem upevněný.

·         ***- když zdůrazňuji, tak myslím zdůrazňuji..tzn.zřetelná artikulace, ne křik

·         **** - s vulgarismy jako s TNT..,ale tady už to náznak chtělo …                    

               …..suchý...no to určitě....!

           „Chtěla by jsi se udělat...?.“  vrním, když už mám palec pravé ruky mezi jejími pysky a prsty proti němu mačkám podbříšek....., masáž trvá tak čtyři vteřiny,....... „tak na to zapoměň..!....co takhle do rána vleže na zádech se ´stolečkem´*..?...ale to by asi bylo horší než ta jelita, která budeš mít až ti teď zmrskám  tu zbývající půlku…“  Více méně ji nastavuje.., spíš více, než méně…

             „ Takže, děvče, pětadvacet ! a hezky rákoskou, jako ve škole, kde se slečny s chováním jako ty trestají účinně a to klasickými výprasky…!“  A už se lehce prohnutý, pružný prut několikrát letmo dotkne vypjaté, tentokráte pravé, ještě „panensky čisté“ kůže Kátina nastaveného exkluzivního zadku. Ještě švihnutí do vzduchu aby se i ucho potěšilo zasyčením rákosky…a už je tu ta správná zvuková kulisa. Tedy nejen ono ´plané zasvištění´ nástroje, ale zakončené řádným prásknutím (v tuto chvíli bude použita tvrdší rákoska, tudíž mlaskání se nekoná) o holou kůži zadku trestaného děvčete… Reakce je okamžitá, Katka se prohne v pase a výraz „vyšpulit zadek“ má ihned přímo ukázkovou předlohu. Je v dost širokém rozkroku a já přímo „slyším“ její myšlenky:   „…Nááádhera..!, ještě chvíli mě nech trápit představou JAK dostanu, nech pracovat mou fantazii, jaký je na mne pohled, na holku, která dostává výprask na holý zadek,  než se stav změní a budu se soustřeďovat už na zvuk a bolest a nechávat „vítězit“ jedno, nebo druhé..,  Nejsem zase až tak jasnovidec, poněvadž mnohé z pocitů jsme si mnohokrát verbalizovali. Třeba ty zmíněné zdůrazněné věty a slova, jež občas hlasitě a s gustem pronáším k dokreslení (pro ni) situace z mého pohledu (někdy lepší než zrcadlo…), proto vím, jak je teď vzrušena…a ještě ten alkohol k tomu, tedy uvolnění… Docela ti závidím děvče, já musím ještě ´makat´, ale práce je to příjemná… Vyberu si to, neměj obavy…

               A už je tu druhé suché prásknutí rákosky o její holou.. a třetí…a rychlá série  „čtyři, pět, šest, sedm..!..“ „Co kroutíš tím zadkem.!!..,chceš se vyhýbat ranám KDYŽ SE NA TEBE, MRSKANOU A NAHOU U PRANÝŘE DÍVAJÍ..?!“   smýkne holou intenzivněji. „..ne prosím, to strašně bolííí..!...ne ty série prosííím“ „Osm, devět, deset, jedenáct..!...ty si budeš vybírat jak ti bude ta tvá HOLÁ SESEKÁNA..!!?“ Dávám do tónu cynický údiv. Jak začíná s kouzelným slovíčkem už teď, tak to značí jediné :  „chci být zase bita tak, aby to bylo o bolesti, atmosféra je mi vedlejší“.

          Tak na to je holka ještě brzo a hlavně ještě se rozmyslím zda ti tentokrát ten tvůj krásnej zadek zmasakruju.., Že by mě do extaze uváděla široká, modrající jelita, to zase ne. A hlavně Kateřina není ten typ, co mě doopravdy vytáčí.

           Takže rákoska švihá těch zbývajících čtrnáct úderů strojově se sedmisekundovými pauzami. Rány jsou vedeny jen paží od lokte dolů, takže rezerva na případný pořádný nářez bude. A já přemýšlím…

     “Ustrašená slečinka s půlkami svírajícími se strachem už jen z toho, že bude muset ukázat obnaženou sedinku na kterou bude, ó hrůzo..!, ještě bita, to teď ani náhodou…Trochu oraženější školní rebelka, která holým zadkem provokuje a dovede při výprasku zatnout zuby, jen aby si to později bohatě vynahradila ´vůdčí rolí v kolektivu´ bude asi taky málo…No, navštívíme nejspíš poněkud drsnější doby a možná i kraje…

__________________________________________________________* stoleček – děvče je fixováno vleže na zádech tak, že je jí znemožněn pohyb pažemi a dolní končetiny jsou pevně poutány k podložce v kotnících. Nad podbřiškem je umístěna pevná konstrukce (ovčí kožešina je ideální „třecí plochou“ této…). Slečna je drážděna (verbálně, údery, vibrátor, či video  atp…) . Pokud se chce uspokojit, může jen třením a to zvednutím pánve s výdrží… Nastavení výšky konstrukce a tím obtížnosti nutné k dosažení orgasmu je variabilní...

__________________________________________________________

              

     „dvacet tři.., dvacet čtyři.., dvacet pět…!“  Procitám z virtuálního světa, zkouknu těch posledních čtrnáct zárodků ukázkových „rákoskových“ šliců pravidelně rozmístěných na Kátině pravé části pozadí. No jo, žádný amatérismus, nástroj se správně obtiskl po celé ploše polokoule od hýžďové rýhy až po bok v místech, kde je nasazen kyčelní kloub. A v místech, kde zasahoval konec není téměř žádný náznak většího poškození kůže, což bývá problémem příliš ´měkkých´ prutů. Ono je důležité mít pracovní nástroje na každou situaci a řádně ošetřovány,  pravda…Ale tento náhled získá člověk až léty praxe…Pohled mi najede na Kateřininu ´přední tvář´, tam je třeba číst prioritně.

       „A krucisakrapes !...skelnej pohled, nepřítomnej usměv, v koutcích náznak vítězství..“  Ty jsi se mi děvenko udělala ! No jo, už je to tak, já se tady opájím sebechválou a slečna se zatím hezky přisunula blíže ke stěně, takže při každém švihanci, při kterém se prohnula v pase už byla podbřiškem na zdi, tudíž několikasekundové prodlevy mezi dopady rákosky stačily kontaktem s podložkou spojeným e rasantním vzrušením učiniti své. Jeden se pořád učí…

         A co fčíl..?  Mám před sebou děvče po lehkém ´vnějším´ orgasmu, což mnohým stačí na týden, ne však slečnám a dámám, které si dovedou sex užívat naplno a jaksi podle svých rozpoznaných „disposic“. Dost lituji ty ostatní, nerozpoznané, či prostě jen smířené se standardem a stydící se… Svého času jsme řešili tohle téma v kruhu přátel, z nichž ani jeden nebyl ´oficiálně positivní´ a přítomné dámy se vzácně shodly na jediném slůvku : ´diskrétnost´. Rozvedla to jedna z nich větou : „Kdybych měla JISTOTU, že chlap si NIKDY nepustí chlubidla na špacír, to by jsi se i ty nestačil divit, co bych všechno chtěla zažít..!“ Přítomné jen mlčky přikyvovali se zasněnými úsměvy… To jen na okraj. 

        „Otoč se ke mně čelem mladá dámo !“  Už jsme zase v reálu… Vzdychne, v pohybu se celá schoulí, náznak zakrýt si prsy paží , dlaní druhé ruky rozkrok a postaví se ke mně jak jsem přikázal.

¨       „ Je ti tohle zapotřebí ?“ povídám unaveně. „Teď už vůbec nepochybuj, že si tvé pokusy zpříjemnit si trestání a to bez mého svolení, ohlídám.“ „Odejdi za dveře a až budeš VYZVÁNA, tak vstoupíš oblečena, s balíčkem č.3 * a se zařízením č.3** ! Zaklepání před vstupem ti raději připomínám, protože by se mohlo stát, že by jsi následný děj a trest, zostřený o toto opomenutí nemusela brát až tak samozřejmě…“ Katka posbírá svršky a odchází vykonat vše potřebné. Pohled na její houpající se zadeček vyzdobený nalevo mozaikou zarudlých ploch se zřetelně se rýsujícími okraji po hranách řemene a vpravo žebříkem pravidelných tmavých pruhů po okrajích lemovaných napuchajícími bílými pásky,  práce to rákosky,  je explosivní…

             Za zadečkem zaklaply dveře a já si honem sumíruju jak, co a hlavně v jakém pořadí, poněvadž poslední pohled mi nedává příliš naděje na nějaké dlouhé protahování vzrušení, tentokráte ovšem mého. Mám sice standardně nízkej tlak, ale tohle natahovat je v mém věku o zdraví, prý… Takže „velkej“ orgasmus bude „double“ a dříve než se čekalo.., celý průběh se tedy prodlouží, protože nevěřím tomu, že to slečně bude, vzhledem k rozjetosti, stačit. No a já budu také klidnější do věcí příštích,  pravda…

              Ozvalo se zaťukání.., takže provokace už od začátku… „No jen pojďte*** dovnitř, už se na vás čeká slečno…“ povídám „ironickoslužebně“ jako státní zaměstnanec silového resortu jemuž situace opět přihrála „práci“, sice tentokrát v podobě mladého děvčete, ovšem s tím bývají právě jenom a jenom problémy, že..?

__________________________________________________________*- výbava k tělesným prohlídkám včetně příslušného ošacení. V tomto případě varianta ´prison´.

** - ´nábytek´ k tomutéž. V tomto případě zvýšené klekátko na kterém jsou ženiny otvory přístupné k provedení tělesné prohlídky intimních míst.

***- je neuvěřitelné, jak ´podnětně´ působí odstup v podobě vykání v kontextu se situací, kdy je

      partnerka vydána na milost a nemilost ´civilizované´ organizaci ( tohle v roce 2011..!!!? atd.)

…takže tady končí první díl tohoto, no seriálku. Pokud bude zájem, dodám pokračování…

                                                                                                                          collani

undefined