24.11.16

ROZSUDKY SUDÍHO ŠEMJAKA

Při studiu východoslovanských bájí, mýtů, pověstí, pohádek bylin atp. lze narazit mj. na postavu – postavičku ´sudího Šemjaka´. Jedná se vesměs o personu, zosobňující nectnosti stavu úřednického. Proradnost, licoměrnost, úplatnost, neupřímnost, zaprodanost, zbabělost, hloupost – kterou teprve konfrontace s důvtipem prostého hrdiny dovede k užitečnému úkonu.
Tak – proč si s tou figurkou kapinku nezažertovat??
To jednou stanuly před soudnou stolicí sudího Šemjaka tři dívky ze sousedství. Byla to pachatelka, žalobkyně a svědkyně. Žalobkyně žalovala, že ji pachatelka pomluvila, ta zapírala do třetího pekla a svědkyně svědčila každé z nich chvíli. Když sudí viděl, že tuhle patálii nerozplete, máv na drába, dal přinést pořádnou lískovku a povídá:
„Po zváženích veškerých okolností a po posouzení všech možných plagrafů vyhlašuji rozsudek, proti kterému není odvolání!
Zaprvé – pachatelce pětadvacet na holou, že klevetila!
Zadruhé – žalobkyni pětadvacet taky tak, že se na hubaté klevety ohlíží!
Zatřetí – svědkyni stejně, aby příště nestrkala nos do věcí, po kterých jí nic není!
A teď přistupte v tom pořadí, kterak jsem povídal, protože rozsudek musí být proveden okamžitě a nesnese odkladu…!“
Ale – než položil ruku na lískovku, aby proved exekuci na pachatelce, vyletěly ty tři ze soudní síně takovým fofrem, že vytrhly dveře z pantů…!

1 komentář:

corus řekl(a)...

Krátké, úderné, vtipné.

Díky