15.5.17

Stížnost majitele kiosku pana Hnidopicha Skrblíka na paní Evelýnu

Před mnoha roky jsem zdědil starou chalupu v těsné blízkosti rybníka Žbluňk. V osadě bylo jen pár starých chalup a domů, zato spousta chat a v létě i karavanů a stanů.
Návrh, chalupu zrekonstruovat a využívat pro rodinné účely, byl pro členy rodiny nepřijatelný, rádi cestují a jezdit na jedno místo jednoznačně odmítli. Chalupu prodat mi bylo líto, to jsem zase odmítal já, tak se hledalo řešení pro využití.
Za podpory sestry vzešel nápad z terasy chalupy udělat malé venkovní posezení a z původní staré kuchyně zázemí pro kiosek. Sestra je z oboru, ujala se letního provozu a obchodně se nám dařilo. Nejen místní chataři, ale také cyklisté a turisté rádi zašli posedět. Po pár sezónách bylo nutné sezení rozšířit, přistavě zastřešenou terasu a přidat slunečníky.
K sestře se přidala švagrová a provoz kiosku fungoval řadu roků k všestranné spokojenosti. Letos na jaře ale měla švagrová úraz, musela na operaci a bylo jasné, že v létě ji bude muset v kiosku někdo nahradit. Sestra se domluvila s bývalou spolužačkou, paní Evelýnou, která neměla v aktuální době po reorganizaci v zaměstnání a propuštění žádnou práci. Novou práci měla paní Evelýna přislíbenou až od října. Letní přivýdělek je jí hodil a nabídku ráda přijala. Sestra seznámila paní Evelýnu s rozsahem práce i variabilitami, které provoz takovéhoto zařízení s sebou nese především s ohledem na počasí. Já jsem upřesnil platové podmínky, tedy fixní část + procenta z tržby, a také pravidla pro osobní konzumaci během pracovní doby. Nealko nápoje z post mixu měla paní Evelýna k dispozici bez omezení, vše ostatní (kávu, čaj, potraviny mohla čerpat za nákupní ceny). Bylo domluveno, že paní Evelýna bude zapisovat do sešitu příslušné potraviny a nápoje a na konci měsíce se provede vyúčtování.
Tímto způsobem proběhlo vyúčtování pouze za polovinu května a za červen. Od července se sezóna rozběhla naplno, výrazně přibylo chatařů, u rybníka slunících se výletníků, kolařů i okolo jdoucích turistů. Také přicházely skupinky dětí z nedalekého tábora a nebyla výjimka, že večer osazenstvo přineslo kytary a hrálo a konzumovalo do pozdních nočních hodin. Moje zaměstnankyně byly po celém dnu unavené, doslova padly do postele a předsevzetí paní Evelýny zapsat konzumaci do sešitu nemělo velkou prioritu. Posunula tuto činnost na další den a zápisy postupně den co den oddalovala. Sotva poznačila jídlo, ale na víno a další nápoje zapomínala. Za červenec a srpen zvolila tedy paušální částku, která vycházela z červnové skutečnosti. Zřejmě si však neuvědomila, že jednak počet odpracovaných dnů v červnu byl o dost nižší, ale především se prodloužila otvírací doba.
V žádném případě si nemyslím, že to udělala se zlým úmyslem mě okrást, ale její nedůslednost a rozdíl zjištěný inventurou zaskočil i paní Evelýnu.
Termín ukončení provozu kiosku je každoročně pohyblivý, tzv. dotočná se vždy vyhlásila až těsně před uzavřením sezóny, obvykle dle zhoršujícího se počasí. Pro letošek bylo předběžně domluveno, že s posledním zářijovým dnem skončí i práce pro paní Evelýnu a pokud by ještě některý víkend přinesl hezké počasí, že sestra už zvládne houbaře a cyklisty obsloužit sama.
Evelýna se domluvila se sestrou, že ony si udělají svoji předběžnou inventuru o několik dnů dříve, než si přijedu kiosek převzít já.
Ve čtvrtek 22. září mi volal kamarád, že se o víkendu odlétají potápět do Egypta a jeden z party jim onemocněl, ať s nimi letím já. Potápění patří k mým velkým zálibám, nabídku jsem
přijal. V rychlosti jsem svůj sobotní odjezd sdělil sestře i paní Evelýně s tím, že v pátek 23.9. si udělám inventuru a po návratu z lodi vše dořešíme.
Určitý rozdíl ve spotřebě kávy, příp. sušenek, nanuků se dal předpokládat, ale že bude chybět několik kartonů vína – to mi hlava nebrala. Nechal jsem tedy oběma vzkaz se zjištěnou skutečností a požádal, ať vše překontrolují s tím, že začátkem října obě inventury porovnáme.
Paní Evelýna měla vykázáno za polovinu květnu litr vína a v červnu 1,8 l vína což souhlasilo, v dalších 3 měsících uvedla celkem 8 litrů vína a 2 lahve Prosecco, byť s poznámkou „odhad“, že doplatí dle skutečnosti.
Ač jsem stav přepočítával 2x, pořád chybělo 14 lahví bílého vína a 4 lahve Prosecco. Zda se paní Evelýna o tolik ve svém odhadu spletla se mi ani nechce věřit, finanční rozdíl spolu se sladkostmi + dalšími potravinami činil 2.264,- Kč.

Vážený spankingový soude,
Rád bych vás požádal o zhodnocení popsané situace.
Mám za to, že situace není běžná. To, že paní Evelýna začátkem října rozdíl v evidovaných částkách uhradila v žádném případě neznamená, že je možné věc považovat za uzavřenou. Osobně se domnívám, že se nejednalo o náhodu a nedbalost, ale o pokus vyúčtovat méně. Zdá se vám věrohodné, že si někdo nevšimne, že vypil o 18 lahví více? Celá situace na mne dělá dojem, že paní Evelýna vykázala záměrně málo s tím, že ponechala prostor pro následné doplacení rozdílu a pokládala tím věc za vyřízenou. Kdybych neprovedl kontrolu, zaplatila by vesele a v klidu méně. A když se na rozdíl přišlo, odvolává se na skutečnost, že počet uvedla jen jako odhad a tím přece dala jasně najevo, že může být rozdíl.
Pokud se mnou bude soud souhlasit, navrhuji přísný fyzický trest, aby se o podobné podvody již nepokoušela.

Žádné komentáře: