20.7.17

Zahradní slavnost

    Bylo tehdy léto a já měl krásných 17 let. Pobýval jsem nějakou dobu o prázdninách u tety. Sice to byla teta, ale jen o pět let starší. Byla hodná, povolila snad všechno, ale nesměla se naštvat. V takovém případě uměla ukázat i svou přísnou stránku a můj zadek to nejednou poznal. I když byl mezi námi jen malý věkový rozdíl, teta je teta a ta se musí poslouchat.
    Teta se starala o menší zahradu, kterou zdědila, v jedné zahrádkářské kolonii. Jako 22- letá zahradničení moc nehověla, tak uvítala každou pomoc. Během mého pobytu u ní jsem jí tedy čas od času šel pomoci. Díky tomu jsem se seznámil i s několika dalšími lidmi mého věku, jejichž rodiče měli v kolonii rovněž svou zahradu. A protože bylo léto a jednou se nás mladých sešlo více, bez dozoru, tak jsme si udělali spontánní mejdan. Inu proč ne, že? Možná by ani nikdo nic nepoznal, kdyby bylo všude uklizeno. Večer jsme se totiž rozešli stejně spontánně, jako když jsme začali. Na noc jsem se vrátil domů, aby teta neměla starost.
    Druhý den jdeme s tetou opět na zahradu. Už při procházení uličkou slyšíme ze dvou či tří zahrad křik a pláč. Bylo jasné, že někdo z naší včerejší party dostává svou „odměnu“ za nepovolený mejdan a nepořádek, co po něm zůstal. Teta nic neříkala až k naší zahradě.
    „Za chvíli se vrátím,“ řekla teta, když jsme byli na naší zahradě. Rychle jsem uklidil to málo co zbývalo. Teta se vrátila za chvíli a bylo poznat, že už ví co a jak.
    „Tak jste slavili? A bez mého vědomí,“ prohodila teta.
    „No, jen trochu. Odpusť mi to,“ odvětil jsem.
    „Slyšíš ten řev vedle? Anežka právě dostává svůj díl. A ostatní, co ještě nedostali, tak si užijí později, až tu budou. Nachystej prut, ať to taky vyřídíme! Mám tě ráda, ale nejsi výjimka,“ rozkázala teta.
    Z nejbližšího keře jsem uřízl prut a postupně ho zbavil listů a dalších větviček. Věděl jsem, že nemá smysl smlouvat. Hotový prut jsem položil na stůl, který stál před zahradní chatkou.
    „Výborně. Svlékni si kraťasy a trenýrky. Úplně. A přehni se přes stůl,“ velela teta.
    Svlékl jsem se jak chtěla, ohnul se přes stůl a rukama se chytil za protější okraj stolu. Teta si vzala prut, postavila se tak aby měla výhodnou pozici a začala. Jedna rána za druhou dopadala na můj holý zadek. Štípalo to od začátku a není divu, že jsem brzy začal také já se hlasitě projevovat. Během výprasku jsem si ani nevšiml, že k nám na zahradu přišla Anežka, která už měla výplatu za sebou a teď sleduje jak dostávám. Teta o ní věděla, ale nechala ji se dívat. Po chvíli teta přestala vyplácet a prohlížela si můj zadek. Já pořád ohnutý čekal co bude, po tváři mi tekly slzy a zadek dost bolel.
    „Ještě posledních deset ran a budeš to mít za sebou,“ ozvala se teta. Těch posledních bylo výživných. Ječel jsem po každé ráně a taky si uvědomil, že někdo další za mnou počítá těch 10 ran. Tohoto úkolu se zhostila Anežka.
    „Tak to by stačilo, Doufám, že si vezmeš ponaučení. Teď zůstaneš jen v tričku s holým zadkem a takhle zaliješ celou zahradu,“ prohlásila teta.
    Zvedl jsem se a mnul si chvíli zadek, na kterém byly rudé pruhy. Až nyní jsem uviděl Anežku, ta byla v plavkách a dávala tetě nějaké sazenice, které původně přinesla. Z pod jejího dolního dílu plavek „vykukovala“ fialová jelita. Nejen, že viděla asi celý můj výprask, ale ještě se může dívat, jak s nahatou zadnicí chodím s konví a polévám zahradu. Vlastně mám štěstí, že mi teta neporučila svléknout i tričko a být úplně nahý.  Z těchto úvah nás všechny vytrhly další dva jekoty. Hned vedle začal dostávat Pavel od táty řemenem a o pár zahrad dál i Kristýna. Prostě, když všichni tak všichni. Anežka zakrátko odešla a my s tetou dokončili, co bylo třeba na zahradě udělat. Každý, kdo šel kolem, viděl, že jsem s nahatým a pruhovaným zadkem a nejinak tomu bylo i jinde. Jakmile jsme totiž odcházeli domů, viděli jsme úplně nahatou Kristýnu klečet u branky do jejich zahrady. Její zadek hrál několika barvami.
    Toho dne svištělo na zahrádkách zhruba dvanáct prutů, řemenů a dalších trestacích nástrojů. Jo, mejdan jak má být. 

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Hezky napsané, umím si to živě představit :-)
Martin.01

Dawe řekl(a)...

Hezké, čtivé, díky. No a příště si ten výprask rovnou dají sami vzájemně ��.

Irma řekl(a)...

Velmi čtivé zpracováním klasického žánru. Díky.

Anonymní řekl(a)...

Díky za pochvaly. Ten motiv mne napadl. když jsem skutečně zaléval zahradu a byl tam zrovna sám.

Mirek