18.1.18

Rákoska (Marie)

Každý den v půl jedenácté míváme v práci kávový kroužek. Schází se v  něm všech šest ženských, které pracují v účtárně. Jsme všechny zralé dámy, které už mají za sebou stříbrnou svatbu. Známe se už léta, a tak diskuse při kávě bývají dost otevřené.

Tuhle si jedna z nás, Blažena, postěžovala, že jim to doma přestává klapat v posteli. To mě zajímalo, protože mám se svým Jirkou přesně stejné problémy, jenže na rozdíl od Blaženy se je stydím ventilovat, dokonce i před dobrými kamarádkami.

Ne tak Věra. Té dokonce nadhozené téma padlo do noty. "K tomu je dost snadná pomoc," vzala si slovo. "Pokud není moc pozdě, a to u žádné z nás chválabohu není, tak jsou na to dobré výprasky na zadek. Taky jsme se k nim museli už před pár lety uchýlit." Věra se blaženě usmívala. "Kdo komu je dává," odvážila jsem se zeptat. Věra se usmála mé naivitě. "Inu, stoprocentně to pomáhá chlapům. Ale ani výměna rolí není k zahození. To vím z vlastní zkušenosti. Můj Joska je ohleduplný, a tak mu kdykoliv ráda podržím." Blaženu to zaujalo. "Čím ty výprasky děláš?" zeptala se. "V mládí je dobré dělat to rukou, nebo pravítkem, nebo koženým páskem. Ale my jsme s tím začali dost pozdě, a to už pomáhá jen rákoska, nebo prut." "Nestačila by vařečka?" zeptala se Růžena, která má doma nejspíš stejné problémy, jako my tři. "To nedoporučuju. Nástroj na vyplácení by měl být pružný. Účelem této terapie není ublížit nebo poranit, ale zlepšit prokrvení orgánů a zvýšit rozkoš. " pravila Věra. "Jelikož nebydlíš v domě se zahradou a nemáš možnost nařezat nebo nalámat pruty z keřů, je nejlepší rákoska. Ta je dobrá i z toho důvodu, že se dá používat dlouho. Pruty za pár dní vyschnou, pokud je řádně neošetřuješ, a potom se lámou a dělají po bytě smetí." "Jak se mají pruty ošetřovat," zeptala se Irena, která zahradu má, a nebude muset tudíž utrácet za rákosku." "Pruty se dají do vázy nebo vědra s vodou," rozpovídala se Věra. "Voda se musí každých pár  dní vyměnit, aby se v ní nerozmnožovaly mikroorganismy. V Rusku máčejí pruty ve slané vodě, ale potom výprasky s nimi jsou dost surové. Nevýhodou prutů, pokud se nepoužívají vždy jen jednorázově, je i  to, že přivolávají pozornost případných návštěv. ´Jé, vy máte ve váze pruty! Na copak je potřebujete?´ Manželské nebo milenecké výprasky jsou intimní záležitost, a neměl by do nich kdekdo strkat čumák. Jak říkám, nejlepší je rákoska. Schováš ji do šuplíku nebo do skříně, je trvanlivá, pružná, neublíží, ani se nepokazí."

Věra zřejmě není kdekdo. Nicméně jsem jí byla vděčná, že nám vyprávěla o svých zkušenostech. Neměla jsem o těchto věcech potuchu. "Kde se dá taková rákoska obstarat," zeptala se Blažena. Byla jsem ráda, že jsem se nemusela zeptat já. "V kterémkoliv sexšopu," odpověděla Věra.

Téma bylo dost podrobně vyčerpáno a káva dopitá. Tak jsme se vrátily k práci.

Já jsem se ale po kávové přestávce nemohla na práci moc soustředit. Z telefonního seznamu jsem si vypsala adresy sexšopů, ale i potom se mi hlavě neustále honily pojmy jako rozkoš, rákoska, výprask, podržet a prokrvení.

Cestou z práce jsem se zastavila v sexšopu, kolem kterého jezdím domů. U pultu byla mladá prodavačka. "Potřebovala bych nějakou rákosku," vypravila jsem ze sebe s namáhou. Jistě jsem byla celá červená. "Na co ji potřebujete?" zeptala se slečna s úsměvem. V krku se mi udělal knedlík, a nebyla jsem schopna slova. "Vašemu manželovi nestojí, a vy byste ho chtěla povzbudit, že?" odpověděla  prodavačka sama sobě, nepřestávajíc se usmívat. Jen jsem němě přikývla. Dívka mi vybrala rákosku střední délky a střední cenové kategorie, a nabídla mi k ní pěkné kožené pouzdro, abych nebudila pozornost. "Máme tady i jiné pěkné pomůcky: důtky, plácačky, bičíky..." snažila se prodavačka zvýšit obrat firmy. Jen jsem zavrtěla hlavou. "Umíte s tou rákoskou zacházet?" zeptala se, aniž se urazila pro mé odmítnutí. Znovu jsem zavrtěla hlavou. "Pojďte se mnou," vybídla mě. Zavedla mě do kanceláře, zamkla za sebou a pravila, "Pane šéf, tato dáma si nás koupila rákosku, a neumí ji používat." Vedoucí zřejmě měl takových zákazníků víc, a věděl, co má udělat. Myš od počítače odsunul na jednu stranu, klávesnici na druhou, spustil si kalhoty, stáhl spodky a přehnul se přes svůj vlastní psací stůl. Prodavačka ho asi šestkrát švihla v různých směrech z různých stran po holém zadku. Vedoucí se beze slova oblékl a vrátil se k úřadování.

S prodavačkou jsme se vrátily do prodejny. "Ten výprask jsem jen tak markýrovala," řekla. "Jednak je to můj šéf, tak ho nemůžu bít, a jednak si nemůžu dovolit, aby se mu zachtělo sexu. Ale aby to mělo význam, vy to musíte dělat silněji. Mnohem silněji." Při placení mi připočítala stovku "za praktické předvedení".

Když jsem vyšla z obchodu, v duchu jsem nadávala Věře, že nám neřekla to nejdůležitěší. Že se výprask musí dávat na holou. A sobě jsem blahořečila, že jsem se přiznala, že rákosku neumím používat.

Po dlouhé době jsem se těšila domů. Hned po večeři jsem musela Jirkovi vyklopit, co je nového. "Dnes jsme si v kávovém kroužku povídaly o sexu." "Hmmm," zabručel Jirka. "O tom vy si přece povídáte často." "Jo, ale tentokrát konkrétně. Představ si, že skoro všichni manželé našich holek mají potíže s erekcí." "Vyslepičila jsi jim, že ani mně pořádně nestoji?" durdil se na oko můj muž. "Ne, to jsem si nedovolila. Ale ostatní baby byly docela otevřené. A víš, co povídala Věra? Že prý na to pomáhá výprask na zadek." "To znám," opáčil Jiří. "To je známá metoda." "Proč jsi mi o tom neřekl?" otázala jsem se. "Jednak jsem se styděl, jednak jsem si myslel, že ti vyhovuje, že mi nestojí, a že nemusíš předstírat migrénu." To byla sice částečně pravda, ale teď právě se mi hrozně zachtělo milování. "A Věra ještě povídala, že je na to nejlepší rákoska. Nezkusíme to taky? Věra říká, že to dělá Joskovi už pár let, a je hrozně spokojená."

"Inu," řekl Jirka. "Kdyby se nám měl zlepšit sexuální život, za trochu bolesti to stojí. Ale kde vezmeme rákosku?" "Neměj péči," doma jsem nebyla tak zakřiknutá, jako v kanceláři. Otevřela jsem zip na pouzdře a vytáhla z něj krásnou novou rákosku. Jirka neřekl nic. Jen se mu zrychlilo poskakování ohryzku.

Nechala jsem rákosku na stole, aby byla na očích. Když jsme se chystali ke spánku, Jirka se osprchoval a oblékl si čisté pyžamo. V ložnici si lehl na břicho. Osprchovala jsem se i já, a s rákoskou v ruce vstoupila do ložnice. "Ale, Věra povídala, že se to má dělat na holou." Nepřiznala jsem se, že jsem se to dozvěděla až v sexšopu. Jirka zabručel něco o otravných buzerantských mrchách, ale poslechl mě. Jako ostatně vždycky. Stáhl si kalhoty, a iniciativně svlékl i blúzu, aby nepřekážela. Vykoukl na mě jeho baculatý zadek. Už jsem ho v tého pozici neviděla dost dlouho, a tak jsem si ho nejdřív trochu prohlížela. Potom jsem ho pohladila po hýždích i mezi nimi, a chopila se rákosky.

Udělala jsem to, jak mi poradila prodavačka v obchodě. Začala jsem mírně. Jirka na mírné vyplácení nereagoval. Ale když jsem zvýšila rychlost i razanci, Jiří se začal vrtět a tiše úpět. Ale nesnažil se výprask stopnout. Až asi po dvaceti minutách zašeptal, že stačí. "Copak?" zeptala jsem se škodolibě. "Bolí?" "To taky, ale už jsem připraven na milování." Převrátil se na znak. a skutečně - jeho pták docela slušně stál.

Rychle jsem si shodila noční košili, stáhla mu předkožku a nasedla si mu na koníčka. Nejprve jsem se jen tak hnízdila, a sledovala, jak jeho penis ještě víc roste. Potom jsem ho přilehla celým tělem a spojili jsme se jazyky. Jirka mě chytil za obě prsa a dovolil mi rozhýbat pánev. Už jsem byla dávno hotová, když jsem pocítila sérii jeho výstřiků. Jako bych dostala skotský střik.

Rozpojili jsme se dole, ale stále jsme měli spojené jazyky. Jirka pustil jedno ňadro, a volnou rukou žmoulal můj dosud zduřený klitoris. Bylo mi nádherně, ale jaksi mi to nebylo ještě dost.

"Víš, co ještě říkala Věra? Že někdy neškodí výměna rolí." "Jaká výměna? Už mně s tou Věrou lezeš na nervy. Věra, Věra, Věra!" Nevím, jestli Jirka předstíral, že nerozumí, nebo je opravdu tak natvrdlý. Tak jsem mu to musela polopaticky vysvětlit. "No, že muž vymrská ženu." To ho zaujalo. Byla jsem v průběhu manželství často protivná, velmi protivná. Šikanovala jsem ho za každou maličkost, často i vymyšlenou, pod různými, často imaginárními záminkami jsem odmítala s ním souložit, udělala jsem mu několik let trvající peklo, když mi nějaká anonymní svině telefonovala, že má Jirka milenku, a neomluvila jsem se mu, když nade všechnu pochybnost vysvitlo, že to nebyla pravda. Takže bych se nedivila, kdyby Jirka někdy, často, zatoužil přehnout si mě přes koleno a seřezat mi prdel, co se do ní vejde. Bohudík to nikdy neudělal. Nebo bohužel. Teď má legální příležitost.

Překulila jsem se na bříško, a Jirka se chopil rákosky. "Věra říkala, že muž to nemusí dělat tak silně, jako žena." Švihl mě rákoskou přes zadek tak silně, že se mi udělaly hvězdičky před očima. "Věra! Jestli ještě jednou řekneš to slovo, tak tě seřežu tak, že na to do smrti nezapomeneš!" To by byla nádhera, pomyslela jsem si, ale pro jistotu jsem Věru nechala Věrou. Aspoň pro dnešek.

Jirka potom pokračoval mírněji v prokrvování mé prciny. Dělal to krásně a tak dlouho, že mi znovu začala téct ženská míza. Bočním pohledem jsem viděla, že i Jirkův panáček je znovu v pohotovosti. Tentokrát jsem se mu nabídla v klasické misionářské poloze. Než padesátiletý muž při druhé souloži za jeden večer dosáhne ejakulace, tak to pěkně dlouho trvá. Já jsem za tu dobu dosáhla orgasmů několik. A dvě soulože za jednu noc jsem nezažila od svatební noci. Věře budiž chvála!

I Jirka byl spokojený. "Umyj tu rákosku desinfekčním roztokem, a až uschne, ulož ji na místo, o němž budeme vědět oba," pravil. S takovým umístěním jsem ráda souhlasila.

Ráno jsem se zastavila v samoobsluze a koupila nejdražší bonboniéru, jakou měli na skladě. Vlezla jsem k Věře do kanceláře, a nedbajíc, že nás slyší Blažena, jsem nahlas řekla, "To máš za tu rákosku. Ale zasloužila bys na prdel, že jsi mi neřekla, že se to má dělat na holou!" Blažena nastražila uši, a zajiskřilo se jí v očích."

"Kdy budeš mít na to čas?" otázala se Věra.

Čtěte také:

http://aryonstory.blogspot.sk/search/label/Aloys

http://loyzero.blogspot.sk


http://loyznude.blogspot.sk

2 komentáře:

Irma řekl(a)...

Tak to zní jako fajn plán.
Dík za pěknou povídku.

Dawe řekl(a)...

Ten konec je zajímavá výzva. Nicméně i povídka samotná je celkem hezká, děkuji.